pátek 26. srpna 2011

Oknem

Je vedro...pochopitelně spím u otevřeného okna, avšak dosti neklidným spánkem,bo se velice obávám, že mi do ložnice tím oknem vleze pavouk,cikáda,cvrček,či jiný víceůdý hmyz. Rozhodla jsem se tudíž, že si urychleně obstarám sítě do oken. Sice se trošku obávám,že ten obrovskej,chlupatej,s hrozněmoc hnátama,co maj na sobě takový ty háčky,aby se nedaly setřást když po vás lezou,tu síť prokouše obrovskýma kusadlama a spolu s menšími stejně hnusnými kolegy se mi vsypou do ložnice(viděla jsem to v televizi) Vypnu-li ovšem fantazii a zapnu mozek,jsem schopna návrh sítě jednohlasně schválit. Ovšem po přečtení článku : "Muž vlezl do bytu oknem a znásilnil spící ženu" ,v tom mám opět velmi nejasno,ba i trochu zataženo. Napadla mě spousta věcí, co by mi mohlo vlézt oknem do ložnice, muž mezi nimi však nebyl. To zcela mění situaci. Ač by se mnohým i muž mohl jevit jako hmyz, síť proti němu asi fungovat nebude. Takže mě napadá mříž. Jak hustá by musela být, aby tudy neprolezl muž, ani pavouk? Na pavouka mých snů a obyčejného muže by stačila mříž řídká. Na obyčejného pavouka a obyčejného muže by musela být tak hustá, že bych měla i v ložnici tmu tak hustou, že by se dala krájet. Na muže mých snů nepotřebuju mříž žádnou, tomu bych hodila klíče,ale to zase neřeší ty pavouky. Zase na druhou stranu je daleko vyšší pravděpodobnost,že se vám kolem okna(ve 2.patře) bude motat asi spíš ten pavouk,ne?...Ok,tak teda ta síť bude fajn....no probrat to ze všech stran člověk musí ne?....Jsem někde četla, že přirozená potřeba vyjádřit se u muže je 2-3 tisíce slov denně, kdežto u ženy 5-7 tisíc!..no tak mi asi kousek chyběl.

pátek 5. srpna 2011

Chtěla bych bejt šťastná jako prase!!

Sběratel

Nevím, jak ten Váš, ale ten náš sběratel sbírá všechno. Úplně všechno. Od čehokoli nepotřebného, přes věci občas potřebné, málokdy věci hodící se dost, až po hovínka po našem pejskovi. Posledně zmiňované si ovšem jako jediné nenechává. Zbytek putuje všude, kde se najde jen malé nepatrné, volné místečko. Samozřejmě jen do doby, než to tam objevíme my ostatní, neznalí hodnoty té, či oné věci a dělající si nárok na to či ono místo, kam se ta věcička, to udělátko zrovna ubytovalo.
Uvedu příklad. Abyste si nemysleli, že jsme krkavci. Tak třeba mi přijde balíček. Není důležité, co obsahuje, protože to je moje. Důležitý je ten zbytkový materiál. Ano, to je ta krabička, nebo ten bublinkovej igelit, kterým je vycpaná. A když má ještě k tomu navrch krabička netypický tvar, radost je obrovská. Sbírá se ale opravdu úplně všechno. Starý oblečení, rozbitý telefony, funkční telefony, starý hračky, papírky, drátky, udělátka, nábytek, nádobí, kameny, dřívka, knihy, nářadí, atd, atd.
Mně osobně to přijde roztomilý, ale je to proto, že se ta kolekce neubytovává u mě doma. Dokonce jsem to dnes probírala na našem dámském sedánku a zjistila jsem, že skoro v každé rodině někdo „kolektoruje“. A přesto, že nejsme ani vědci z Británie, či ÚSÁ, vlastně nejsme vědci vůbec (jestli se teda nepočítaj hovadiny, těch my na těch našich sedánkách vymyslíme tuny), tak jsme vyzkoumaly, že téměř v každé rodině je tím sběratelem „ hlava rodiny“. Oni za to vlastně možná ani nemůžou. Kdyby sbíraly ženy, dalo by se přemýšlet, co za tím je. Ale u mužů?? Ti dělají spoustu nevysvětlitelnejch věcí. Od drbání se na koulích,až po vedení seriozních výzkumů na téma „Proč se muži drbou na koulích?“
Samotnou mě teď překvapilo, jak jsem se od úvahy na téma sbírání věcí dostala až ke koulím, ale stalo se. Kdyby Vás teda něco k tématu napadlo, dejte vědět. Nebo nám to zase vyzkoumaj v ÚSÁ.