Přišla jsem na pokec ke kámošce a hned u dveří mi hlásí: „ Teto, už nemáme plíny a čůráme do záchodu!“. Za to jsem byla upřímně ráda. U miminka se to v brzké době očekávalo, ale u maminky jsem za to, že čůrá do záchoda a nemá plíny ještě radši. Ty plíny u ní očekávám až za hodně, hodně dlouho. A vzhledem k tomu, že jsem mladší jenom o fous, přidávám ještě jednou hodně. (Teda ne že by se ti do těch tepláků XYJ ta plína nevešlaJ)
Abych si třeba nemyslela, že kecaj, rozhodli se mi to okamžitě předvést. Miminko nás chytlo obě za ruce a společně jsme se vydali do tý místnůstky, kde i jeden je trochu natěsno. Klouček k míse přirazil stoličku, vylezl na ní a čekal. Maminka stáhla kalhoty, slipáky (dětem do tří let je toleruju), chytla kloučkovu žížalu a nic. Já z třetí řady viděla jen kloučkovi nožičky, žížalu a maminku. Víc jsem neviděla, ale vsadím se, že měl ruce v bok.
Asi je z nás nervozní, přemejšlela mamča nahlas. Jasně, že je!! Na žížalu se mu koukalo o 2 páry očí víc než je zdrávo a ještě se očekávalo, že s ní něco předvede. Mám problém se vyčurat, i když na mě kouká jen náš pes.
Klouček se pekelně zasoustředil, žížala se zakroutila a jupíí, čůráme. Zpod maminčina ramena na mě vykoukla hlavička a tvářila se tak hrdě, jako by zrovna zdolal aspoň osmitisícovku. Všichni jsme začali řičet radostí, tleskat, a kdybych uměla pískat na prsty, snad i zapískám.
Myslím, že to přesně ukazuje, jak ti chlapi fungujou. Jsou děsně šikovní, ale bez nás by se ani nevytentoJ Ale kdo ví, třeba jí to za pár let vrátí, a když se mamča vyčůrá tam kam má a ne do plíny, nebo hůř, těsně vedle, tak jí taky s kámošema zatleskaj.
Žádné komentáře:
Okomentovat