Brrr, tfujtajbl. To si takhle sedim v čekárně u doktora a nevím, co mě čeká. Teda vím, gastroskopie, ale jelikož je to poprvé, pouze hádám a snažím se věřit, že je to opravdu tak, jak psali na svém webu. Nová metoda, nosem, vůbec nebolí, můžete si u toho i povídat. Už jen to kafčo chybí k příjemně strávenýmu dopoledni. Prej obří výhoda oproti gastro pusou. Zpětně si říkám, kdo by si při tomhle chtěl ještě povídat??? O zvukovejch projevech celý týhle akce se ani nebudu rozepisovat, ale jak bych mezi vmáčkla kloudnou větu, netuším. Až to příště budou dělat nově třeba okem, už jim na to neskočím. Čekárnou se prožene vysokej sympaťák. Na řadu jdu na minutu přesně. Jedinej plusovej a opravdu nebolestivej bod celé této atrakce. Tričko dolu.?? Něco dobrýho mi dali spolknout a něco hnusnýho mi stříkli do krku. Kafe to nebylo. Vešel pan doktor. Ano! ten mladej, vysokej z čekárny. Zatahuju břicho. Nechápu, proč muselo to tričko dolu. To je jako kdyby vám šili rozbitou hlavu a museli jste si u toho sundat fusekle. Snažím se přirozeně usmívat. Moc se mi to nedaří. Dr. mě uklidňuje, prej to nic není a je to jen chvilička. Chviličkou mě vyděsil. Vzpomněla jsem si na „chviličku“ na jiné klinice, kde jsem si nechala fiknout oči a teda moje chvilička trvala asi tak o hodinu míň než ta jejich. Dr.vytáhl hadičku. Já se přestala usmívat. Dr.jí nageloval a jal se mi jí rvát do mýho malýho nosu. Povolila jsem břicho. Měla jsem, povim vám, jiný starosti. Sliznice v nose je dost citlivá. Kdyby vás to zajímalo. Taky jsou tam slzný kanálky. Kdyby vás to zajímalo. Z očí mi lilo jak z požární hadice. Adié moje pěknější já. Doktor mě přestal zajímat. I bez hadice v nose. Nemůže vás zajímat někdo , kdo vás vidí u takový věci.( A slyší!) Taky byste nezkoušeli zapůsobit na někoho, kdo vás viděl třeba kadit. Ne? No já teda ne! Takže, šťourat kdekoliv, se nechám už jen od doktorek. Člověk nikdy neví. Teď se budu bát jít i k očařovi. To aby před tím člověk měsíc dřel břišáky,ne?
Žádné komentáře:
Okomentovat